Říjen 2009

Nějak tu školu začínám flákat? =(

26. října 2009 v 8:14 | Maruška =) |  Z deníku jedné studentky
Jj už to tak pomalinku vypadá. Když se mi nechce, tak tam nejdu (jako např. v pátek), pravda jednou po noční (asi 3 týdny zpět se mi taky nechtělo, ale to bylo z důvodu, že ta noční byla strašně náročná... Měli jsme tam samé sondy, peg a každý druhý ležák... Jednodušše LDNka hadr prostě... Tak se člověk tomu nesmí divit. Mno a deska Maruška nešla do školičky protože včera jí bylo v práci špatně. A ráno, když jsem vstávala o půl čtvrté tak mě žaludek ještě bolel.. Takže jsem si zase pěkně lehla... Bolí mě ještě teď... Ono se to lehce řekne, že nepořebuji omluvenky, ale individuální studijní plán má i své zápory... Jako to třeba, že do konce semestru musím mít splněno 50%, jinak mě nepustí ke zkouškám.. Zatím se mi to daří...


Naštěstí v listopadu mám trochu volnější směny, takže to nějak ty hodiny doženu. Akorát jsem zjístila, že nebudu mít už v listopadu 100% návštěvnost v radiologii. Takový to strašně moc zajímavý předmět a já tam nebudu =(...

25 hodin

26. října 2009 v 8:06 | Maruška =) |  Z deníku jedné holky =)
Ze soboty na neděli se měnil letní středoevropský čas na středoevropský čas, čili ručička všech hodin a hodinek se posunula ze tří pět na dvě hodiny. =) Vůbec nechápu, proč někteří lidé bojují o to, abychom i my hodinky dvakrát ročně nepřetáčely, neb si myslím, že hodinu spát navíc potěší každého . =) Jo, horší už to měla ta směna u nás, která zrovna měla noční, páč pracovala 13 hodin. Chudáci.

Klidně bych hodinky přetáčela každý týden, jen abych se pořádně trochu vyspinkala... =)


Nejšpinavější práce na světě...

23. října 2009 v 11:20 | Maruška =) |  K zamyšení...
Nad jedním výtiskem Metro jsem se musela zasmát. A to zvláště nad článkem nejšpinavější práce na světě.

Bylo tam napsáno, že vytipovali pro nás nejšpinavější práce světa a tady je už zmiňovaný žebříček.

Co nechtějte dělat...
1. čističe kanalizace
2. zdravotní sestru
3. inseminátora skotu
4. zaměstnance zoo
5. uklizečku Českých drah
6. popeláře

Docela fakt hodně mě udivilo, že zdravotní sestra je špinavější práce než popelář, ale pojďme na ten pokec co tam píšou.. =)

Zdravotní sestra

Pro někoho sexy-mundurovaná pornostar, pro někoho holky bez iluzí, co v gumových rukavicíc přebalují strace. Pokud se koukáme na povolání optikou jsou některé úkony zdravotních sester naprosto postavené nahlavu.
Od odebírání tělesných vzorků, přes péči o nemohoucí pacienty (na smysl se dere především hygiena), po likvidaci tělesných zbytků (jako když si na kožním necháte vyříznout bradavici). Holky, klobouk dolů...

Podle mého tahle práce není zase tak špinavá, jak se tady píše. Ano, ne vždy je všechno čistě nablýskané a každý pacient nepříjde do nemocnice čisťounký a voňavý... Ale zase to není tak strašné abychom měli být na druhé příčce jakého si nesmyslného žebříčku. Tenhle žebříček nejspíš vyhotovil nějaký chlap. =) Protože tohle dokáže říct jedině chlap. Ano, přebalují se v nemocnici starci, ale to samé platí i jinde... Matky kojence taky musí přebalovat a nikdy jsem neslyšela, že by to byla nějaká špinavá práce. Podle mě ne každý je kancelářský typ. A já rozhodně nepatřím mezi ty typy lidí, co by chtěli v práci 8 či 12 hodin telefonovat, sedět za počítačem, a psát nějaké nesmyslné věci.. =) Prostě mě tahle práce baví a o tom to přece je, ne? =)


Vegetím si doma=)

23. října 2009 v 9:52 | Maruška =) |  Z deníku jedné studentky
Vesele si dneska píšu na netu od rána, uklízím, a nejsem ve škole.... Jak to? Já to říkala už v pondělí ráno, že to celý týden ve škole nevydržím... Protože naposledy takhle jsem sedělala někdy v květnu a to už ani ne... =( Takže asi v dubnu... =) A za tu dobu se přece leccos změnilo... Já začla chodit po matuře do práce. Od září stíhám i školu, tím způsbem že ten ústav navštívím 2-3x do týdne, ale sedět tam pět dní a k tomu ještě tak dlouho, tohle opravdu už není nic pro mě...

Ráno jsem sice vstala ve čtyři (máme sice na osm, ale chtěla jsem jet na sedm a ještě si přeloži jeden papír do němčiny), oblékla jsem se, nasnídala, namalovala, včistila zoubky a učesala ale pak jsem se jak si zasekla v kuchyni. Nechtělo se mi tak nějak jít. A tak když vstávala mamina, tak jsem jí jen řekla, že se mi nikam nechce a šla jsem se znpvu převléknout o pyžamka a šup do pelíšku... =)

Usla jsem hned.. A víte kolik jsem pakznovu vstávala za pět osm...Jj už bych to nestihla...=) Přece jenom Ostrava je trošku dál.. =D

A tak si vegetím poslední den dovče doma. Uklízím to, na co už jsem delší dóbu nadávala že mi překáží, možná se mrknu i na něco do školy a pak odpoledne jedu do Nového Jičína. Za expolužačkou a kamarádkou Katkou... Musíme pokecat a tak... A pak ona ještě o prstýnku neví... =)

Prstýnek

23. října 2009 v 9:42 | Maruška =) |  Z deníku jedné holky =)
O tom, že jsem se s mým přítelem pohádala jsem vámuž pověděla... Hned ten den... Ale nestihla jsem se vám pochlubit o tom, co jsem dostala k výročí. (Tedy aspoň si to myslím =)). Nebudu vás dlouho napínat, ale nechci taky aby se objevili zlé řeči...

Každopádně je to moje věc, neb jsem dospělá a podle občanky, kterou mám asi taky i svéprávná... =)

Takže abych se dostala k tomu dárku. =) Dostala jsem krásný stříbrný prstýnek s malinkým růžovým kamínkem... Ale že to není obyčejný prstýnek, to jsem věděla hned od začátku, neb dobře vím, že po takovém následuje ještě jeden... =) A to ten, na který každá žena čeká... Abych to uvedla na pravou míru, dostala jsem takový (před)zásnubní prstýnek.... =)

Ale nebojte do roka a do dne určtě ze mě ještě nevěsta nebude. Počítám, tak že pokud s Michalem vydržíme tak bychom do toho šli až asi tak za dva roky. =)

Každopádně po svatebních šatech se dívám už teď... Krásná to pastva pro oči... Škoda jenom, že bych mohla mít jenom jedny šaty =(...

Smrt jako přirozená součást života

23. října 2009 v 9:29 | Maruška =) |  K zamyšení...
I četla jsem tento týden nějaký článek, už ani nevím na kterém serveru. O čem ale byl, to vím jistě! Týkal se smrti, tím co je mezi životem a smrtí, a přesmýšlel nad možností, že se člověk při smrti na sebe dívá "shora". Chápu tohle není asi moc oblíbené téma ke konverzaci, ale protože právě smrt nás potkává denně. Je to vlastně přirozenost stejně asi jako najíst se, ale o smrti se přece moc ve společnosti moc nemluví. Proč? Bojíme se? Nebo radši doufám, že tady nějakou dobu ještě budeme a tak proto radši o tomhle nemluvíme?

Za tři měsíce, co pracuji mi umřeli na mé službě tři pacienti. Myslím si, že nic nic není nejhorší ne vidět první mrtvého člověka (nepočítám pohřby, tohle je už něco jiného). Jestli nemám pravdu budiž, ale tohle je opravdu můj subjektivní dojem. Dá s říct, že po první exitu jsem večer nemohla spát. Měla jsem takový divný pocit, že přece jenom ten člověk žije... Na druhý den, ale mě už všecho přestalo trápit. V práci jsem se zase starala o pacienty, takže jsem to opět jako vždy vstřebala s tím, že tohle je přirozenost a hlavně koloběh života.

S druhým exitem už to se mnou tolik nezamávalo... Vlastně vzala jsem to normálně, tak jak se to od zdravotníků očekává. Třetí exitus se stal minulý týden, ještě před dovčou... Z toho jsem byla opět trochu vyplašená, neboť jsem to zjístila já. Stálé mám před sebou výraz pacienta po smrti... Je to takový zvláštní výraz, který jsem u těch předchozích neviděla.

Říká se, že člověk po smrti mozku ještě půlhodiny slyší... Celkem by mě zajímalo jestli je to fakt nebo ne... Protože bych chtěla vědět, jak se k našim reakcím staví pacienti. Taky se říká, že když něko umře, má se otevřít okno, aby dušička mohla opustit tělo...

A o tom, jestli duše opouští tělo byl i ten článek. Vědci a lékaři zkoumali asi u 1200 pacienů, kteří byli zresuscitování a vrácení zpátky "na zem" zjíšťovali, jestli viděli ftografii položenou nad postelí, která u postele vidět nejde a jde vidět jen z pohledu od stropu... Prý výsledky mají být asi do dvou let... Jsem zvědavá, co zjístí....

Pitva budéééé! =)

22. října 2009 v 14:24 | Maruška =) |  Z deníku jedné studentky
Dneska jsme se v anatomii dozvěděli, že se teda možná konečně (těm, kterým už to slibovali na střední) dočkáme věhlasné to události. Jako je pro studenty medicíny a pak hlavně i pro nás "sestřičky" právě slibovaná pitva něco jako pro Mohameda posvátná hora... =)

Na zdravce nám kdysi slibovali neustálé, že půjdeme na pitvu.. A pak z toho byly jen zklamané oči, neb jednou jsm slyšeli výmluvu, že je to až od 18-ti a výše. Jindy zase že už se tolik nepitvá. Či třeba, že to prostě jednoduše nejde.. =(

Ale přece všechno jde když se chce...A tak není divu, že jiný přístup k nám (rovnocennější a pravdivější) na jiné škole, je pravým přínosem.. =) Aneb jiný kraj jiný mrav... =)

Takže nejspíš druhý týden v prosinci se ocitnem u pitevního stolu na soudním lékařství. Soudní lékařství má jednu velkou výhodu, ale taky hlavně nevýhodu.. =( A to že se sice uvidíme někdy neobvyklé věci, ale sotva patolog zjístí, že byl spáchán trestný čin, tak nás vykážou a pokračovat se pokračují až s policii... Bez nás....

Takže jen doufám, že tahle situace se nestane, hned potom, co patolog sotva něco málo řízne... =(

Pozor! Koušu, škrábu a jsem hodně nebezpečná...

21. října 2009 v 19:49 | Maruška =) |  Z deníku jedné holky =)
Dneska to byl zase den, který fakt stál za to! Proč já jsem opět a zase nedala na tu mou intuici a nezůstala jsem ráno v postýlce, když mě drastickým způsobem budil budík... =( Jj možná bych se měla lépe... Každopádně jistým věcem bych se asi určitě nevyhla..


Vše začalo na praxi.. Byla jsem dneska fakt levá na všechno... Občas mi něco spadlo z ruk... =( Při odběrech jsem znesterilnila jehlu tím, že jsem se o ni píchla, pořádně tedy nechápu jak, ale prostě nějak jsem to dokázala =(...

Na radiologii tedy pak nás "náš pan kolega" zkoušel.. A protože jsem polovinu hodin prozatím radiologie prospala, protože jsem byla většinou po a hned před noční... =) Takže jsem byla jak Alenka v říší divů... =(... Není se pak divit, že jsem si napsala nad dnešní poznámky výrazně vzkaz pro mou osobu a ten zněl:

"Radiologii se pořádně naučit a nebo tam radši vůbec nechodit!"

Aby toho nebylo málo, tak jsem se dozvěděla od člověka, kterého bych to nejméně čekala, že mi nevěří. A podle jeho slov jsem se snad vyspala s celým osazenstvém jeho třídy, přičemž ani jednoho z nich neznám... A při vysvětlování, že asi jde těžko se s někým vyspat aniž bych ho neznala a neviděla... Ale prostě argumenty neuspěly... =( Každopádně dotyčný je neoblomný. Ať trucuje, trošku hodně mě mrzí, že si myslí že jej podváním. Přitom k tomu nemá nejmenší důvod. A když se snažím něco vysvětlit, tak na mě přes ten mobil působil, jako bych pak spala snad i s celým učitelským sborem.. Takže nechápu jak to zvládám, ale asi je to možné... =(

Jj začíná se na mě zase život obracet tou druhou - trochu uplakanou stranou.. Ale co celý život nemůže být všechno růžové.. Zvládla jsem více věcí, tak tohle mě přece nepoloží... I kdybych měla být nařčena, že spím snad s celým městem! Důležité přece je, že já sama vím, jak to je, ne? A druzí ať si myslí, co chtějí, pokud mi nevěří jejich problém...

Momentálně dovolenkuji =)

20. října 2009 v 19:57 | Maruška =) |  Z deníku pracujícího =)
Sice mám tento týden od pondělí až do pátku oficiálně dovolenou v práci, ale zase na druhou stranu do školy musím... =( Přesto prostě vlak nejede. =( Takže od pondělka do středy sedím ve škole do čytř... Naštěstí čtvrtek a pátek máme pak kratší, ale co z toho, když v sobotu a v neděli musím už zase do práce... =)

Síce je pravda, že včera (tedy v pondělí ) jsem se budila se slovy: "Panebože ať už jdu zase do práce a ne do té školy!" (pondělí jest první den mé dovolené =D). Ale co, už ani nevím co je to týden chodit do školy, tak jedno za čas je to potřeba si to zopakovat... Opakování je přece matka moudrosti, ne?

Má to i jiné stránky. Nebudu toho muset tolik dohánět a pak taky ten hlavní důvod a to že budu mít odsezeno ve škole další to procento.. =) Alespoň něco a že už toho času tolik nezbývá svědčí i fakt, že je už skoro konec října... Ještě listopad, tam je týden praxe k tomu ještě a pak zase v prosinci je 14 dní volno a pak je zkouškové... =( Omg já ještě skoro nic neumím, jsem ráda, že alespoň ten rozvrh a rozpis učeben si už pamatuji... =)

Mno nic jdu spinkat, zítra ráno vstávám na praxi... =) Tak se mějte hezky.. =)


Taktický trik jak zvýšit porodnost aneb návštěva kojeneckého ústavu

20. října 2009 v 19:49 | Maruška =) |  Z deníku jedné studentky
Dneska jsme byli na exkurzi a vlastně dá se říct taky na praxi v kojeneckém ústavě. Minulý týden tam už byla jedna část třídy (ta velká většina natěšenců na miminuška) a tak jsme my ti vytrvalejší co si počkali měli dneska více času na "naše" miminka. =)

Ve třičtvrtě na jedenáct jsme měli sraz před kojeňákem s učitelkami. Dorazilo nás osm (ti poslední co tam nebyli, a někteří to vlastně i tentokrát bulli, ale co jejich chyba, ne moje =D). Nejprve jsme se převlekli do pracovního, tedy do naeho stejnokroje bílá se zelenou, už pomalu začínám být na tuhle barvu alergická a to jsem jí měla na sobě všeho všudy asi čtyřikrát =(... Já chci zpátky šaty! A modré. =( Umyli si v teplé vodě ručky, aby naše mimuška neutrpěly šok ze zimy, která venku vládne. Samozřejmě, že sundali ještě takové maličkosti jako řetízky, hodinky, náusšnice, prstýnky apod... a už hurá k našim miminkám.. =)


V jednom boxu (tedy dá se říct v jednom tom "bytečku" je asi 4 - 5 miminek)... Takže jsme se krásně nejprve porozhlédli a pak hurá k mimuškám... Dvě holčičky a dva chlapečci... =) Jedna holčička chudera malá, sotvatři měsíce a už měla ortezku na ručce měla parézu HK. Já měla na starost sedmiměsíční batole... =) Mareček se jmenoval. Jejda, to byl živý tvor... Vůbec jsem to nečekala, takové mimuško... Ve vaničce se mi pořád ručkou odrážel, jak kdyby mi chtěl ukázat, jak umí plavat, ale já mu to pevnou fixací při koupání jak jsem ho držela nedovolovala, neb by se mi i v té trošce vody mohl utopit. =(

Cachtal se ve vaničce dlouho, ale vůbec mu to nevadilo... Spíše naopak.. =) Miminka byly hravé, bylo na nich vidět, že jsou rády, že se tam jim někdo věnuje. Protože ty sestřičky se jim tam nemůžou věnovat v takové velké míře jako doma maminka jiným miminkám... =( Takže jsem se s "mým" mimušem vyblbla... =) Cumlal mi halenu, tahal za vlasy, já ho pusinkovala atd.. =)

Na zpátek v tramvaji jsme s holkama přemýšlely o tom, že to byl nejspíš i taktický trik našich učitelek, jak si zajistit, aby je na stáří měl kdo "živit" a pracovat jim na důchody... =) Jednoduše trik na zvýšení porodnosti, neb i holky, které ještě když jsme o půl jedenácté stepovaly před kojeňákem tvrdily, že ony by děti nechtěly ani v nejmenším.. A sotva ty malé stvoření viděly, už chtěly mít svoje.. =) Takže holky, která bude první? =)

A už je to tu pomalu zase, stejně jako každý rok... =(

15. října 2009 v 12:11 | Maruška =) |  Z deníku jedné holky =)
Taky už jste na vlně toho "předvánočního šílenství"? Nakupujete všechno co vidíte a pečlivě pak doma potají vše balíte do úhedných balčků. A aby jste do prosince nezapomněli, pro koho to vlastně máte, už ted vechno opatříte jmenovkou?

Nevím proč, ale v poslední době se mi tohle hodně příčí... Všude kam v říjnu vyrážíte začínají s předvánoční nabídkou zboží. Skvělými předvánočními slevy.. Takhle bych mohla pokračovat donekonečna...

Vánoce od té doby, co vím že Ježíšek neexistuje jak si mají pro mě jiný význam... A rozhodně si svátky klidu nenechám zkazit tím, že budu mít pak o Štedrovečerní prasklý žaludeční vřed, jen díky tomu, že ve mě bude hloubat červík nejistoty, jestli jsem na nikoho nezapomněla, jestli jsou všechny dárečky správně označené, zabalené... Mno dejte pokoj... Takhle se zbytečně stresovat... To bych radši vánoční svátky zrušila než abych byla jak dostihový kůň, který už má na začátku listopadu všechny dárky nakoupené a zabalené. Zvláště při tom volném času, který všehovšudy čítá asi 10 hodin týdně =(...


Už rok je za námi =)

15. října 2009 v 12:03 | Maruška =) |  Z deníku jedné holky =)
Včera, tedy přesněji 14.10., byl poněkud slavnostnější den... =) Pravda, sice jsme jej trávili každý odděleně a zcela jinak (já v práci a můj protějšek, miláček ve škole), ale vše si vynahradíme zítra, kdy jdeme do naší oblibené restaurace na večeři. =) Máme zamluvený už i "náš" stůl. A cože budeme slavit?

Pro někoho možná nic významného, ale pro mě a pro Michala to je od včerejška nejdelší vztah, který jsme zatím měli... A pak slavit už jen samotný fakt, že včera to bylo přesně rok, co jsme spolu seděli v Praze a co jsme se dali dohromady .. =) Od té doby jsme toho hodně zažili.. Přes můj stužkovák, bujarý Silvestr, výlety na Skalky, posedávání v kavárně, Praze či Artku, byli jsme i v kině =), taky i nakupovat spolu (a to se musím přiznat, že jsem myslela, že ho asi po patnácti minutách asi zabiju mezi regály, když začal nadávat, že se mu nic nelíbí. =D), pak jsme taky spolu prožívali nervy před zkouškama na výšku, a hlavně pak ty nervy největší a to v době, kdy se blíží maturity... Když naše třída měla slavnostní vyřazení, tak byl Míša ochotný, jít tam se mnou.. =)

A je spoustu jiných zážitků, které máme za s sebou... =) Každopádně si myslím, že když jsem ho za ten rok nezabila, jak mě někdy stihne trošililinku vytočit, tak ho asi nepřizabiju nikdy. Ani bych nechtěla, protože ho strašně moc miluji! =) Jsem ráda, že jsem měla takov štěstí a potkala takového skvělého človíčka jako je on.

Jsem hodně zvědavá, jak se bude zítra tvářit, až mu dám k našmeu výročí, to co pro něj mám... =) Snad se mu to bude líbit. Mě se to tedy líbí...


Sněhoprší...

15. října 2009 v 11:50 | Maruška =) |  K zamyšení...
A už jsem zase tu po delší odmlce =)... Dneska jsme měli ve škole jenom dvě hodiny výživy a tak jsem jela hned po škole domů, páč jsem si chtěla ještě odpočinout a hlavně zajít na pojišťvnu podat konečně to povrzení o studiu. A pak odpoledne musím zpátky do Ovy, neb mám noční =).. Bohužel, můj přesun komplikuje a to celkem hodně ten déšť se sněhem, který neustálé padá... =(
A jako vždy i teď mi můj život komplikují ČD. Vlaky mají zpoždění. Za těch 45 minut, co jsem seděla ve Svinově a čekala na můj´zpožděný vlak, jsem nenašla žádný vlak, který b zpoždění neměl... =(

Jj opět i nyní se prokazuje ono známé heslo Českých drah. "Času dost" A taky jde vidět jak jsou všichni na zimu připravení, že? Je to trošku ironie co udělá trocha sněhu. Nemám pravdu? =)


A zase ta škola! =(

1. října 2009 v 17:14 | Maruška =) |  Z deníku jedné holky =)
Po dlouhé době jsem tu a píšu pořád o škole =)... Mno, tak abych změnila téma... Ještě třináct dní a budu se svým miláčkem rok... Oslavíme naše první velké výročí samozřejmě spolu, sice dodatečně až o víkendu, neb 14. jsem v práci a po dvanáctce slavit, zvláště pak tuším druhý den jdu do školy, a k tomu ještě na sedm, mno nevím, nevím... =) Každopádně mám teď jeden problém. Vybrat nějaký dáreček pro mého miláčka a vzhledem k tomu, že jsem to jako obvykle nechala na poslední chvíli, budu si muset nejspíš k mé pracovní vytíženosti s rozmýšlením pohnout, abych to vůbec stihla... =(

Když už jsme u těch dárečků, tak jsem zjístila, že mamina už nakupuje Ježíška ve velkém... =D Je to sice hezké, ale příjdeme mi to na jednu stranu brzo.... A na druhou bych letos Vánoce a po vánoční období vynechala, neb v lednu mám tři týdny zkouškového období a jsem celkem fakt zvědavá jak to zvládnu...

A hlavně děsně jsem zvědavá na zápočet ze znakovky... =( Poněvadž jsem v té hodině ještě nebyla, neb v úterý jsem byla poprvé snad ve škole a znakovku jsem musela stejně vynechat, poněvadž jsem měla celkem dost silnou migrénu a s tou bych zrovna tenhle předmět asi nezvládla =(... Ale co všecičko se budu muset doučit... Mno, už se těším dlouho jsem jí neměla, snad si ještě něco pamatuji. Neb jsem od Leničky (spolužačky) slyšela, že zápočet nespíš bude formou "povídání si" s učitelkou, samozřejmě ve znakovce =(... Toť bude asi moje smrt... =(

První test je úspěšně (?) za mnou..

1. října 2009 v 17:02 | Maruška =) |  Z deníku jedné studentky
Tak teď jsem se dozvěděla známky z prvního testu z latiny. =) Teda, ne že by se bylo čém chlubit, ale znáte to, ne? Jsem celkem fakt překvapená, že nemám N, neboť jsem tu prví deklinaci a první konjugaci fakt neviděla čtyři roky a učila jsem se až den předem a to ještě v práci. =)

Takže se není čemu divit, že jsem se učila na rychlo a letem světem.. =) Děsně se mi pletlo sloveso esse (být), o první konjugaci pasiva ani nemluvím... =) Ale nakonec jsem to zvládla alespoň podle testu na 2 a 3... takže pro začátek dobrý. Příště to snad vylepším, uvidíme. =)

Musím, přece jenom páč stejně se učit budu muset, abych dostala v lednu zápočet. =)

Dneska jsme psali test z anatomie na topografii těla a směry těla... Celkem primitivní test, na to že jsme na VOŠce. =) Tak snad to bude jednička =)... Přece jenom, jak nám bylo řečeno, bez testů z anatomie nás nepustí k zápočtu. Jj život je krutý.. =( Proto jsem taky musela dneska do školy, i když jsem se chtěla pořádně vyspinkat... =)

A teď jeden obrázek =)

1. října 2009 v 16:52 | Maruška =) |  Z deníku jedné studentky
A tu se ve třídě vytáhl foták, prý se slovy, že na spolužácích nemáme žádné fotky... =) A tak se jelo po lavicích a naše "fotogafka" pečlivě všechny zdokumentovala, i přes velké protesty některých zúčastněných... =) Ale zase na druhou stranu, alespoň víme, kdo kde s kým sedí a je v tom jasno... =)

Já sedím s Katkou.... V které lavici to si nechám pro sebe, sice to není tajné, a rozhodně to není v první lavici, tam jsem neseděla už ani nepamatuji, neb celou zdravku jsem proseděla pěkně ve čtvrté uprostřed.. =)


První praxe ve FNSPO

1. října 2009 v 16:43 | Maruška =) |  Z deníku jedné studentky
Jj včera jsme měli první praxi ve fakultní nemocnici v Ostravě. Celkem zajímavá to nemocnice. Myslím, že za ty snad následující tři roky, které tam a jinde v nemocnicích strávíme se nevyznáme. I mapa by nám nepomohla, leda snad, kdyby byla v 3D provedení. =D

Další výtkou a hlavně naším úhlavním nepřítelem jsou výtahy. Velké, možná i trochu moderní, ale hlavně rychlé a to naše žaludky prozatím nemají v oblibě. A už vůbec ne pokud ten výtah brzdí... =)

Jednou z mála výhod, kterou nemocnice nabízí, je ta že můžeme svačit a trávit přestávku v monobloku vedle centrálního příjmu, respektive tam, kde jsou ty kruhové sedačky se stolky... =) Alespoň nějaké příjemné prostředí. Horší je to pak po svačině, páč nahoru musíme výtahem =(. Umíte si představit, že bychom šli po svačině šest pater? =( Já teda rozhodně ne.

Samotné oddělení, na kterém teď máme praxi je neurologie A (muži). Oddělení to mírně chaotické podle mého názoru. Alespoň tedy co se týče samotného rozmístění oddělení. Je to prostě zcela jiné než na co, jsem byla dosud zvyklá z novojičínské nemocnice, anebo z nemocnice, kde pracuji. =) Taky tam používají fešné organizéry pro teplotky... =) Nedá se to popsat, leda až někde uvidím tomu nějaký podobný obrázek, tak ho sem dám... A jen u teplotek nezůstanu. POužívají i zcela jiny vakuový systém pro odběr krve... =( Včera když jsem to viděla, myslela jsem si, že to bude těžké, ale potom co nám to naše učitelka na praxi vysvětlila, tak se to zdá být snadné, prý i lepší než manipulace s kloboučkem =). A prý nám bude trvat než v tom získáme cvik. Tak to jsem tedy fakt zvědavá. Včera jsme stihli praktickou ukázku s těma pro nás záhadnýma odběrovkama na dobrovolníkovi - na mě =), že? Jak jinak, mě by klidně mohli brát i z nezatažené končetiny, jak mám krásné a ukázkové žilky. Taky se tam místo mastného tylu používá nějaký Lomatuel, či jak se ta blbost jmenuje. =( A to vím, jen protože pacient, kterého jsem měla s Denisou na starost měl dekubitus v sakru...

Co mě ale ješě více udivilo, tak to jest to, že na co by na takovém oddělení jako neurologie, dávají periférky jen jehlu se spojovací hadičkou. Žádný mandrén s křidélky apod... Nedovedu si představit, že ti pacienti, kteří jsou neklidní s tím vydrží celý den... Mno, asi nemají tak často jako u nás samoléčbu - pouštění žílou. Co bylo však ješt víc na hlavu, byl fakt, že jednomu pacientovi, který měl každý den jednu infúzi, každý den napichovali jedhlu do žíly místo periférky, která by v žíle mohla zůstat zavedená tři dny.... Jsou věci, prostě nad kterými rozum zůstává stát.

První den praxe, a já s učitelkou tak kanylovala... Celkem jsem se toho bála, páč ikdyž to zdrav. asistent v kompentenci nmá, tak já tohle už dělala několikrát v práci. Ale zatím v tom nemám takový cvik. =( Ale povedlo se.. =)

Co se týče sestřiček tak první dojem není špatný. Moc jsem je za tu dobu první praxe nepoznala. Ale ošetřovatelky, respektve sanitářky či jak se jim tm říká ty jsou taky hodně nápomocné, což jako žákyňka v jinde jsem taky často nezažila. =) Sama staniční sestra je milá a přívětivá, a prý se na nás velmi těšila... Mno, tak jsem zvědavá, jestli nás nepožene brzy metlou pryč s oddělení =D...


Překousnout fakt, že náš stejnokroj, či hábit říkejte tomu, jak chcete je podobný jako těm uklizečkám v nemocnici a liší se jen v maličkostech a barvě je to fakt na mrtvici. Ještě tak vyfasovat mop, kbelík a jde se do práce =(. Fotka je přízená ráno před praxí. =) Tu máme ještě úměvy na rtech a jsme celí natěšení na praxi... =)

Ještě snad podotknout, že nejsme celá skupinka, dvě chybí, neb jsou v práci. Jinak jsme bezvadná skupinka, protože jsme složeni všichni z asistentů a jedné ošetřovatelky, která pracuje, tudíž nemáme u nás žádného začátečníka. Ne že bychom ho nechtěli, alespoň jsme prý už podle naší uč. zběhlejší v práci.

Po dlouhé době zase tu =)

1. října 2009 v 16:19 | Maruška =) |  Z deníku jedné studentky
Dlouho jsem nenapsala... =) Ne, že by tedy nebylo co, spíše nebylo kdy.. Páč v poslední době buď jsem v práci a nebo ve škole. O víkendu pak mám přece jenom trošku více času (pokud nejsem samozřejmě taky v práci =D) a to jsem pak buď v Jičíně a nebo doma a uklízím to nahromaděné oblečení za celý týden. Nebo přepisuji jak mourovatá přednášky z hodin. Jelikož škrábu jak kocour, rozhodla jsem se své přednášky doma pak ještě přespat, jednak se to i tím naučím to učivo a jednak až to budu v lednu potřebovat ke zkouškám, tak to možná i po sobě přečtu =D... Ikdyž se to tak nezdá tak to ho ve škole zatím není tolik. Může být ještě hůř...
I zvykla jsem si na to, že jsem ve škole i před noční i po noční. =) Po noční mě obvykle probere kafe z bufetu a čokoládka. =) Jo, ale nemá se to přehánět, abych nebyla pak prostorově výrzaná, poněvadž v naší škole máme poněkud úzké schodiště i chodby... =) Jsem zvědavá, jak zvládnu příští týden po noční jít na praxi... Hlavně jsem zvědavá jestli stihnu tramvají přejet asi za 20 minut půlku Ostravy, možná jedině tehdy pokud bych jí sama řídila =D...

Posledních pár týdnů se mi smrskává nějak den, neboť vůbec nic nestíhám... =( Už ani v tom Futuru s holkama nejsem častěji než ve škole... =( Ale co, snad to do konce roku ještě stihnem nespočetkrát... =)