Červenec 2010

A půlka prázdnin je v háji...

31. července 2010 v 21:15 | Maruška =) |  Z deníku jedné studentky
Teda sice nevím jestli se moje volno dá ještě počítat mezi prázdniny, páč jako pracující člověk toho volna moc nemám, přes školní rok skoro žádné a teď přes léto bych řekla že takřka se situace opakuje...

Jediné co mě děsí je fakt, že se kvapem blíží datum 31.8. Den kdy mám druhý termín z anatomie, a  děsně mě to děsí, zvláště pokud vím, že jsem se na to ještě nebyla schopná podívat. Vím, jsem zaneprázdněný člověk, ale ne vždy se dá vymlouvat na nedostatek času...=( Bože... Asi se do toho fakt budu muset dokopat, páč jinak má vysněná Vídeň zůstane jako u jiných další vzdušný zámek... =)

Proboha nikdy ne Face!

16. července 2010 v 16:39 | Maruška =)
Tak alespoň takhle nějak jsem si to řekla před necelým rokem. Rok se s rokem s schází a ze mě je poměrně slušný "farmář" =), sice občas v rámci své vytíženosti v práci a ve škole, jsem nějak začala nestíhat svou úrodu sklízet a starat se o svá zvířatka. Rozhodně jsem si asi taky rozšířila svůj sociální rozhled. =) Už alespoň nebudu "TA POSLEDNÍ OD VEDLE", která ho prostě doposud nemá! =) Takže rázem se stalo to, že vím že známá se vdala... Jiná, že se právě zasnoubila, další že snad udělala tu a tu zkoušku, ten že se rozešel s tou a tou, ta či ten už má řidičák, ta podvádí toho a toho...

Jak tak přemýšlím nad všemi těmi internetovými servery (libimseti, ukazse, facebook, lidecz, atd.) prošla jsem jich mnoho, ale žádný ze mě neudělal takovou "pavlačovou drbnu" jako face!
Má to, ale i světlou stránku, alespoň jsem získala staré kontakty, jsem neustálé v kontaktu se svými známými a blízskými (se sestřenkou v Tokiu, spolužačka v Praze, kamarádka v Bratislavě, moje někdy trhlé sestřičky ve Studénce, a jiné)

Takže můžu, že jsem i nakonec ráda, že ze mě Facebook udělal další Kelišovou! =D

kačenka =)

Don´t worry by happy!

16. července 2010 v 16:11 | Maruška =) |  Z deníku pracujícího =)
Po více jak roce jsem se konečně opět zase z práce dostala domů ve tři hodiny. Jinak řečeno konečně jsem neměla dvanáctku. V rámci letních měsíců, kdy se nejčastěji vybírá dovolená jsme byli sice obdarování velkým množstvím přesčasů (přičemž pokud mě má hlava neklame, já jsem alespoň podle počtu hodin, ten nejpracovitější človíček na oddělení), ale také se v rozpisu služeb díky tomu objevily osmičky =). Díky bohu, za to že já konečně se dočkala jedné z těch mých asi čtyř osmiček! (Nutno dodat, že to měla být už má druhá, leč jedna se ještě před svou realizaci proměnila ve dvanáctku!) Včera jsem měla chiru, takže pravděpodobnost, že ji budu mít i dneska byla vysoká. Sice v poslední době se mi nějak ta chira znechutila.. Ono pořád je to o tom  samém... Ráno premedikovat, prevence TEN, odvézt na sál (pokud jsou operanti), mezitím udělat ještě převazy všem těm, co jdou ten den domů... Mno a pak samozřejmě ten zbytek činností na další den... A do toho příjmy =)... Veselo a o zábavu postaráno celý den...

Včera pravda jsem se nezastavila od rána až do večera... =) Ale dneska sic to pohodka nebyla, o proti včerejšku to, ale bylo lehárko... Žádní operanti, žádné příjmy, jen několik propuštění, jeden překlad z cévéjíčka. Ráno hezky převázky, to už jsem sice tu nestihla, páč jsem si musela odskočit soukromě k lékaři (naštěstí jsem to měla objednané a vzali mě hned...)Pak jsem přiletěla na oddělení jak tajfun a začala řádit... Doktor se evidentně dneska nudil... Jednduše nevěděl co s rukama, když se dneska neangažoval na operačním sále a tak jsem ho zaměstnávala já. =D Chodil se mnou na převazy (zejména u těch, které jsem chtěla aby viděl). Nějak ten čas dneska uběhl... Pak bylo třeba odvézt jednoho pacienta k zavedení HD kanyly.  Ve dvanáct jsem sedla k papírům a pak jsem až do třičtvrtě na dvě pisatkovala, tak rychle jak to šlo o těch mých sladkých ovečkách =). Když jsem skončila s papírovou prací ( někdy člověk má fakt nejen ten pocit, že papíry převládají v práci sestry =( ), šla jsem si "své ovečky" obejít a zkontrolovat a zkompletovat všechno, co dosud nebylo uděláno =). Jak sladký pohled se mi naskytl, páč tohle se nestává tak často, aby všechni pacienti spali... =) Když jsem procházela tedy pokoje, nestačila jsem se divit... Od šestky až po čtrnáctku všichni spinkali. =) Předala jsem službu jiné sestře a papá domů. Nedalo mi to, ale musela jsem si rýpnout na účet "svých" lékařů, s tím, že dneska odcházím dřív než oni... =)

Domů jsem přišla odpočatá, málem to nevypadalo že jsem byla v práci... =) A hlavně jsem přišla domů vysmátá, protože jsem rázem zjístila, že mám více času než obvykle.. =)

věrní pacienti =)